icon icon
icon icon
24. 10. 2023

Vzácné setkání – ohlédnutí za AMADEEM očima dramaturgyně Veroniky Onheiserové

Premiéra inscenace AMADEUS je úspěšně za námi. Provázelo ji náročné zkoušení, rozsáhlé hudební nastudování a mnoho času a energie, které jsme společně s Vámi zúročili v pátek 20. října. Jaké bylo zkoušení nové inscenace a jak jej vnímala dramaturgyně Veronika Onheiserová?

Poslední ročník na vysoké škole bývá spjat s palčivou otázkou – co teď? Dveře naší alma mater Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se pomalu zavírají a my se teprve začínáme rozkoukávat po tom světě zvaném divadlo. 

Po absolventské inscenaci, kterou studenti JAMU ukončují své studium, má člověk radost jenom na chvíli. Téměř ihned ji střídá obava z budoucnosti a snaha moct se svému oboru i nadále profesně věnovat. 

Přicházející chmury se projevily i na mém spolužákovi. Jakub byl skleslý, nešlo se mu soustředit. Touha věnovat se režii by byla, ale kde, s kým a jak? Pak střih a obrovský příval energie. „Veru, já už vím, co budu dělat! Udělám na Vsetíně Amadea!” 

Z Kubova velkého nadšení jsem já byla velmi vylekaná. Hlavou mi proletěl Formanův film a myšlenka, že už Amadea nikdo nikdy líp neudělá. Taky obavy – kde na to vzít peníze? Koho obsadit? A proč Amadea zrovna dneska dělat? 

Kubův entuziasmus mě nakonec přesvědčil. Nás všechny. Naštěstí mají herci a zázemí Divadla v Lidovém domě na Vsetíně smysl pro každou špatnost. Ale především nadšení, pevnou vůli a smysl pro humor. 

Zprvu trochu bláznivý nápad se nám všem začal rodit před očima. Jakub uspěl ve výzvě nově vzniklého Nadačního fondu Josefů K a zajistil k Hilského překladu autorská práva. Přizval k herecké spolupráci čerstvé absolventy muzikálového herectví Adama Kaňáka (W. A. Mozart) a Petru Benediktyovou (Konstance Weberová, Kateřina Cavalieriová), kteří doplnili vsetínský soubor. 

Na vizuální složce inscenace se rovněž podíleli studenti brněnské JAMU – autorkou scénografie je Natálie Hodková, kostýmy navrhla Zora Davidová, veškeré fotografické materiály zhotovil Jan Šmach. Hudební koncepci, mimo tu předepsanou samotným autorem hry, vytvořil náš další spolužák, režisér Martin Modrý, taktéž budoucí absolvent JAMU.

Předepsané Mozartovy a Salieriho skladby byly pěvecky nastudovány právě Petrou Benediktyovou. Známé variace tak diváci uslyší naživo v dechberoucím podání mladé sopranistky za doprovodu smyčcového kvartetu a příčné flétny pod vedením Hany Škarpové. Sborové pasáže byly nahrány sboristy pod taktovkou Heleny Kaločové. 

Náročná příprava, dlouhé hodiny zkoušek, úbytek sil, chuť se na všechno vykašlat, ale i spousta zábavy, úžas a mnohá překvapení. To vše k procesu zkoušení patří. Přijde mi však, že se na Vsetíně přece jen podařilo opravdu něco vzácného – setkání. 

Setkání lidí, kteří mají chuť věnovat se smysluplným věcem i přes všechny překážky, které jsou jim kladeny do cesty. I přes obrovskou nejistotu, bez záruky úspěchu. 

Hranice „amatérů” a „profesionálů” se velmi rychle a přirozeně smazala. Nebo zde byla spíše naplněna podstata amaterismu, která často profesionálům schází: původní význam slova amateur totiž znamená milovník, tudíž ten, kdo se něčemu věnuje ze záliby, z lásky.

V jednu chvíli jsem u zkoušení začala vnímat, že je něco jinak. Vše na jevišti se začalo odvíjet jakoby samo od sebe. Jakoby neexistoval žádný Formanův Amadeus, ani žádný jiný, ani ten skutečný, který se kdysi procházel ulicemi Vídně. Zrodil se svébytný svět vsetínského AMADEA. 

Do hlediště se snášela jedna vlaštovka za druhou. A mně se tajil dech.

Veronika Onheiserová, dramaturgyně inscenace.

aktuálně z divadla
card image
27. 2. 2024
card image
8. 2. 2024
card image
26. 10. 2023